MALÉ OHLÉDNUTÍ

MALÉ OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE OKOLÍ NAŠÍ HOSPŮDKY

V nárožním domě, na místě původní vinice, jen pár metrů od pivovarské zahrady, vznikla na přelomu 20. a 21. století v prostorách bývalé pekárny hospůdka Obyčejný svět.

Útulná a příjemná restaurace si záhy našla své hosty, a to nejen díky domácí atmosféře navozujícímu interiéru, ale i srdečné obsluze a kvalitní kuchyni. Původními majiteli byla hospůdka provozována až do 31. prosince 2015, když krátce předtím otevřeli restauraci téhož jména na Malé Straně.

Nový majitel navázal na zavazující tradici hospůdky Obyčejný svět a veškeré zařízení od původních majitelů odkoupil. Rozhodl se, že vše, co bylo výborné, zachová a co bylo dobré, ještě zlepší. K potěše spokojených hostů, kteří se zde budou cítit lépe než doma. Což vyjadřuje i nový, lehce pozměněný název – Hospůdka Náš Váš Svět.

Je všeobecně známo, že Pražané popíjeli pivo i víno dávno před dobou Karla IV. Ale byl to Otec vlasti, který roku 1348 nařídil zřídit kolem Prahy vinice a zahrady, a tím položil základy k mocnému rozvoji tehdejšího vinařství. 

Při vinicích a zahradách pak na Viničných Horách, jak se oblasti budoucích Vinohrad začalo říkat, vznikaly strážné vížky, sklípky, boudy a později usedlosti, jejichž existenci už připomínají převážně pouze názvy vinohradských ulic. 

V místech, kde stojí dnešní činžovní dům s hospůdkou Náš Váš Svět, se nacházela usedlost Feslová (Dykova 20, nyní pension), pojmenovaná podle majitele Josefa Vössela ve druhé polovině 18. století.

Četné usedlosti v této oblasti byly guberniálním nařízením ze dne 13. června 1849 spojeny v rozsáhlou obec, rozkládající se na ploše o výměře 785 ha, nazvanou Vinohrady.

Od roku 1867 byla tato obec pojmenována Královskou Vinohradskou obcí a 16. července 1875 byla rozdělena na dvě části – Vinohrady I. (přejmenované roku 1877 na Žižkov) a Vinohrady II., které se vrátily k historickému názvu Královské Vinohrady.

Na samostatné město byly Královské Vinohrady povýšeny 26. září 1879. V městském znaku se mladé město přihlásilo k odkazu patrona vinohradníků a vinařů sv. Václava. 

Území Královských Vinohrad nebylo tak kopcovité jako na Žižkově, ale přece jen mělo značné výškové rozdíly. Ty byly částečně vyrovnány tím, že se vytěženou horninou z Korunní ulice zavážela níže položená Vinohradská třída. Probíhalo to tak, že na místě Korunní třídy byl prokopán hluboký úvoz, po jehož stranách se tyčily kolmé břehy budoucích stavebních bloků.

Hlavní tepnou mladého města se stala Korunní třída, vybudovaná v roce 1889, která vedla od nynějšího náměstí Míru až k Vinohradskému hřbitovu. Název této tepny byl zvolen na počest Svatováclavské koruny, jednoho ze symbolů české státnosti. Mladé město se stalo domovem spisovatelů, básníků, architektů, malířů a sochařů.

Zastupitelstvo města si od prvního zasedání vytyčilo za cíl vybudovat moderní a zcela po všech stranách soběstačné město. A skutečně se to všem moudrým mužům, kteří se správě města věnovali, podařilo. Vystavěli moderní školy všech stupňů, vlastní elektrickou dráhu s elektrárnou a remízou, ale i kostely, skvostné divadlo a majestátní Národní dům. 

Na Vinohradech bychom našli městské lázně, jatka, ale například i areál velké moderní nemocnice nebo prostorný hřbitov. Dařilo se zde průmyslu, zejména potravinářskému, ale i strojírenskému a elektrotechnickému – a samozřejmě i bankovnictví.

Město postavilo vlastní vodárnu v Podolí a vodárenské objekty na Korunní třídě a Měšťanský pivovar se sladovnou.

Mladé město se stalo domovem spisovatelů, básníků, architektů, malířů a sochařů.

Bydleli zde průmyslníci, bankovní úředníci, právníci i lékaři. Královské Vinohrady si podržely svůj výjimečný ráz i po začlenění do tzv. Velké Prahy v roce 1922, kdy se staly jejím XII. obvodem. Územní celistvost města zůstala nedotčena, pohromu znamenal r.1948.

Nové uspořádání Prahy od 1. dubna 1949 přidělilo část Královských Vinohrad Praze 2 (psáno již arabskými čísly) a část zůstala Prahou 12. Další drobení katastru kdysi hrdého samostatného města probíhalo i v dalších letech.

V roce 1968 přišly Vinohrady o adjektivum Královské a v současnosti jsou rozděleny do pěti městských částí. Přesto si podržely svůj poklidný a majestátní ráz, svého genia loci.